Jdi na obsah Jdi na menu
 


Fríský kůň

16. 9. 2007

Obrazek"Černá perla aneb Krasavec z Holandska"...

Původ a historie: Domovem tohoto plemene je Frísko v severní části Holandska. Ve své vlasti se těší velkému obdivu a lásce. Černý frís, pocházející patrně z divokých lesních koní, zaujímá významné místo jak v lidské historii, tak mezi koňskými plemeny Evropy. Např. norský Dole Gudbrandsal, oldenburský kůň, který vznikl hlavně díky fríské krvi nebo angličtí fellský a daleský pony či později prostřednictvím staroanglického vraníka, ovlivnila i chladnokrevného shirského koně. Prostředí doplněném pečlivým výběrem chovných jedinců vedlo ke vzniku velmi skromného a vysoce užitkového koně. Už Římané jako historik Tacitus (asi 55-120 n.l.) se zmiňují o Fríských koních jako o silných, pracovitých všestranně užitečných, ovšem v jejich očích byli oškliví. O tisíc let později se jejichObrazek vzhled zlepšil a tato silná, učenlivá a otužilá zvířata nosila fríské a německé rytíře na křížové výpravy. Plemeno se zlepšilo stykem s orientálními koňmi, což byl výsledek kontaktu s pouštními koňmi během válečných tažení a také později s přílivem andaluské krve dokud roku 1609 Holandsko nezískalo nezávislost na Španělsku.

Po několika posledních století se jeho všestrannost uplatnila v zápřeži i v zemědělských pracích. Není divu, že se tento kůň využíval nejen při zlepšování plemen v okolních oblastech, ale i v chovu hřebčinském. Ale zájem o kočárové koně klesal, a tak byli kříženi s klusáky. A i přes svou výjimečnost fríský kůň témeř vyhynul. Proto byla roku 1879 ustanovena plemenná kniha, avšak ani díky ní se chov nedokázal zcela obnovit, počty koní se opět snižovaly a v roce 1913 zbyli pouze tři hřebci. Zlom nastal roku 1915, kdy byla plemenná kniha rozdělena a kříženci a cizí koně byli vedeni odděleně. Také bylo zavedeno zpětné číslování a to pouze černých koní. Krize byla úspěšně překonána a chov fríských koní se rozšířil prakticky do celého světa. Svaz chovatelů fríských koní získal v roce 1954 titul "Královský" díky nizozemské královně Beatrix.

ObrazekPopis a vlastnosti: Moderní fríský kůň je vždy vraník (povoleny jsou jen jednotlivé bílé chlupy, nikdy nesmí jít o ucelený bílý odznak) a v kohoutku měří mezi 155 a 160 cm. Dospívají poněkud později, až mezi 4 a 5 rokem. Hlava je dlouhá s jemnými rysy a inteligentním výrazem a vyjadřuje veselou, ochotnou a milou povahu plemene. Uši jsou krátké. Krk je elegantně klenutý zvýrazněný dlouhou hustou vlající hřívou. Trup má silný a hluboký, odpovídající robustní konstrukci. Mohutné plece s kohoutkem jsou ideálně přizpůsobené k práci v zápřeži (Frísové jsou silní, ale ne tak masivní jako těžká plemena). Linie krku a hřbetu dělá z Fríse ideálního kočárového koně. Záď je charakteristicky skloněná a někdy poněkud nízká, ocas je velmi bohatý a nízko nasazen. Nohy jsou krátké, silné s dobře utvářenými kvalitními kostmi. Typickým znakem plemene jsou rousy na spodní části holení a na spěnkách. Kopyta jsou nižší tmavé rohoviny a nenáchylná k chorobám. Fríský kůň se v součastnosti chová ve třech liniích:

1) Barokní - nejméně chovaný typ

2) Střední - univerzální - nejrozšířenější, vhodný i pod sedlo a do zápřahu

3) Moderní - jedná se o "lehčího" fríse, velmi ušlechtilý a vhodný více pod sedlo, bývá vyšší v kohoutku a využíván pro drezurní ježdění

ObrazekVyužití: Frís je schopen tahat těžké náklady ve skromných podmínkách, aniž by pozbyl kondici nebo svou ochotu. Používá se také k práci na venkově a nyní je oblíbeným kočárovým koněm. V dnešních dobách se však používá i jako drezurní kůň, kde je díky své elegenci a temperamentu velice dobrý. Využití nalezne i v parkuru, ale jen v nižších stupních obtížnosti. Dávno už ovšem pominuly doby, kdy měl výsadní postavení v pohřebnictví.

ObrazekZajímavosti: Vznešené držení těla z něj činí ideálního koně pro slavnostní příležitosti. Tito koně byli součástí šestispřeží táhnoucího nizozemský královský kočár při zahajovací ceremonii Světových jezdeckých her v Haagu v roce 1994.

Asociace a chovy: Vedle Holandska se chovem těchto krasavců zabývají v Německu, Austrálii, sev. Americe a v Kanadě. V různých státech vzniklo několik oficiálních a uznávaných asociací, kterými jsou:

* FPS - Het Friesch Paarden-Stamboek (královská společnost, kde se registrují koně, jak bylo uvedeno výše od roku 1879 = hlavní plemenná kniha)

* FHANA - Friesian Horse Association of North America (asociace Fríských koní FPS pro sev. Ameriku)

* FHS - Friesian Horse Society, Inc. (Asociace Fríských koní, Inc. (FHS) je nevýdělečná organizace jejímž posláním je prosazovat a dochovat krásu Fríského koně i přes přísné registrační normy)

* FPZV - Friesenpferde - Zuchtverband e.v. (Německá společnost)

* Australian Friesian Horse Society (založena roku 1983)

* FOA - Friesians Of America