Arabský plnokrevník
"Orientální princ z pouště..."
Původ a historie: Arabský plnokrevník pravděpodobně pochází z Turkestánu, odsud se později rozšířil do sev. Afriky, hlavně do Egypta. Kolem roku 150 n.l. začali beduíni na Arabském poloostrově chovat plnokrevné arabské koně. Díky tvrdému životu v poušti, kde koně příležitostně museli žrát i krmivo určené pro velbloudy, které je pro ně velmi těžko stravitelné až nestravitelné, se u Arabského koně vyvinula obzvláštní odolnost. Nomádi a kočovní bojovníci chovali rychlé a vytrvalé koně, jisté v kroku, kteří dokázali své jezdce nést rychlým cvalem na velké vzdálenosti a byli přitom nenároční. Arabští koně byli, jak se zdá, v Orientě odjakživa. Během křížových výprav bylo mnoho Arabských plnokrevníků přivezeno do Evropy. V průběhu následujících staletí se toto koňské plemeno rozšířilo po celém kontinentu. Díky různému křížení se vyvinul moderní arabský plnokrevník. V 17. a 18.století byli do Francie a Anglie přivezeni tři slavní arabští hřebci, předkové všech plnokrevníků. Byli to Byerley Turk z Turecka, Godolphin Arabian, který byl vlastně arabsko-berberský kůň, a slavný Darley Arabian. Stovky klisen pak od nich měly hříbata. Některá z těchto hříbat se později sama stala slavnými hřebci. S rozvojem anglického plnokrevníka se chov Arabských plnokrevníků v Evropě zastavil. Naštěstí však vášniví chovatelé importovali nové plemenné linie a chov obnovili. Dnes má arabský plnokrevník mnoho příznivců.
Vzhled: Arabský plnokrevník má suchou hlavu s vysokým čelem. Lebka se zřetelně rýsuje a pod kůží jsou jasně viditelné žíly. Uši má arabský plnokrevník jemně tvarované a posazené daleko od sebe. Jeho velké kulaté a živé oči jsou neustále v pohybu. Hřbet nosu je krátký a často konkávní a je zakončený jemným nosem, s velkými nozdrami, které se dokážou značně rozšířit. Arabský plnokrevník má hluboký a široký hrudník, hřbet spíše kratší a lehce skloněnou až skoro horizontální záď. Pro toto plemeno je charakteristický vysoko nesený ohon. Nohy koně jsou jemné a silné, s dlouhými a přímými hlezenními klouby. Výška v kohoutku je od 148 do 153 cm. Jsou dovoleny všechny barvy kromě strakošů ; často se vyskytují bělouši.
Charakter: Navzdory svému spíše živému temperamentu má arabský plnokrevník velmi mírnou povahu a dá se snadno vychovat ; je k tomu ovšem zapotřebí velkého jemnocitu. Arabský plnokrevník je velmi statný a obratný kůň a má velkou zásobu energie.
Využití: Protože je velmi rychlý, jezdí se na něm často na dostizích (distančních). Jeho chody jsou ploché, proto není příliš vhodný pro drezuru. Ani skoky nepatří k jeho silným stránkám, protože mu ke skoku chybí potřebné odpružení. Je to ale vynikající kůň do terénu a distanční jezdci si ho velmi považují.
Zajímavost: Arabská krev dnes proudí v žilách téměř všech koní lehkých plemen. Arabský plnokrevník je při dědičnosti pozoruhodně dominantní. V průběhu staletí se stále používal k zušlechtění četných plemen.