Appaloosa
"Puntíkované indiánské dědictví :)"
Původ a historie: V mnoha knihách bývá appaloosa představován jako typický americký kůň indiánů. Své zvláštní zbarvení srsti a znaky ale zdědil po svých španělských předcích. Tito čtveronožci zmizeli z tohoto obrovského kontinentu před více než 8000 lety. Když španělští dobyvatelé přistáli se svými koňmi v Jižní Americe a Mexiku, tamní lidé koně vůbec neznali! Španěl Cortéz přišel v roce 1519 do Mexika. Přivedl s sebou hodně vojáků a také šestnáct koní. Těch několik málo zvířat nahánělo indiánům, kteří koně neznali, strach a hrůzu. Útoky jezdeckých oddílů tedy rozhodujícím způsobem přispěly k vítězství Španělů. Cortéz dokonce prohlásil: ,,Hned po Bohu vděčíme za naše vítězství koním." Malá skupina Cortézových koní sestávala z pěti klisen a jedenácti hřebců, mezi nimi byli dva strakošové a jedno flekaté zvíře. Od nich má mnoho indiánských koní svou barvu! Koně se rozmnožili a rozptýlili se do všech stran. Putovali především směrem na západ a severozápad, kde byly šťavnatější pastviny. Mnoho Španělů chovalo koně na jihozápadě Ameriky. Postupně se chovní i divocí koně rozšířili po celém americkém kontinentu. Zpočátku se indiáni koní báli. Ale rychle pochopili, že tato zvířata jim mohou být velmi užitečná, ať už při lovu bizonů, na válečné stezce, či při jejich dlouhém putování napříč zemí. Divoké koně prostě chytali, některé ale také získávali výměnným obchodem od Španělů a někdy je také kradli. Ve druhé polovině 18.století měli indiáni sev.Ameriky asi 160.000 koní. Indiáni kmene Nez-Percé, kteří obývali severozápad Ameriky, byli obzvlášť úspěšnými chovateli. Od roku 1750 chovali speciálně appalooské koně. Kastrovali hřebce, kteří nesplňovali jejich očekávání, a klisny, které se jim nezdály dost dobré, vyměňovali za jiné koně. Vzhled byl sice velmi důležitý, ale indiáni Nez-Percé potřebovali především rychlé a robustní koně, které by mohli využívat jak v boji, tak při lovu.
Vzhled: Appaloosa má kompaktní tělo a silné, pěkně tvarované nohy. Jeho krk je relativně dlouhý, hrudník široký a hřbet krátký s dlouhou zádí. Dlouhé šikmé plece a nepříliš vysoký, daleko na hřbet sahající kohoutek naznačují jeho pružné pohyby. Hříva a ocas jsou spíš řídké - pravděpodobně proto, aby se jimi appalooský kůň tak snadno nezachytával v hustých trnitých křovinách své domoviny. Linie nosu je rovná, nos zaoblený, podlouhlé uši sedí na širokém čele. Dvěma zvláštními znaky appalooského koně jsou bíle orámovaná duhovka a mramorové nozdry. Výška v kohoutku je 145-165 cm. Pro toto plemeno jsou přípustné čtyři hlavní barvy. Všechny barevné typy mají smíšené zbarvení srsti - bílé a tmavé (od červené do hnědé či rezavé).
* tygří strakoš (leopard): bílá srst s mnoha kulatými nebo oválnými tmavými fleky
* sněhová vločka (snowflake): souvisle hnědá nebo černá srst s několika bílými skvrnami v oblasti ledvin a zádě
* čabrakový strakoš (blanket): předek těla má základní barvu červenohnědou až tmavohnědou, zadní část těla a oblast beder má základní barvu bílou, ale protkanou oválnými a kulatými tmavými fleky
* mramorový strakoš (marbleized): základní barva hnědá nebo černá prokvetlá bílou a kulatými nebo oválnými bílými fleky, jejichž kontury působí rozmazaně
Charakteristika: Appaloosa je velmi senzibilní, poslušný, obratný a atletický kůň.
Využití: V USA se používá jako dostihový kůň, při skocích a v drezuře. Hodí se ale také velmi dobře jako pracovní kůň nebo jezdecký kůň pro volný čas. Díky své robustní stavbě a jistotě v kroku je velmi ceněn na turistických vyjížďkách a samozřejmě je to také vynikající westernový kůň, neboť je obratný a rychlý.